Vitamín A (retinol)

Vitamín A (axeroftol) je v tucích rozpustný vitamín. Existuje ve dvou přirozených formách – vitamín A₁ (retinol) a vitamín A₂ (3-dehydroretinol).

Vitamín A je nutný pro tvorbu rodopsinu, zrakového pigmentu používaného za nízkého osvětlení. Nedostatek vitamínu proto vede k šerosleposti. Vitamín A je také důležitý antioxidant. Rovněž je nezbytný pro vývoj epitelií, při jeho nedostatku buňky rohovatí (xeróza). Zdrojem vitaminu A je alfa-karoten, beta-karoten a lykopen, což jsou oranžová a červená barviva.

Vitamín A vzniká z provitamínu A, tedy především z beta-karotenu.

Rybí tuk, játra, mrkev, zelené a žluté listy, špenát, kapusta,  petrželová nať,  kedlubnová nať, meloun, meruňky, zelí, brokolice, kukuřice, dýně, máslo, vaječný žloutek, v menším množství mléko, tučné ryby, třešně aj.

Nedostatek vitamínu A způsobuje šeroslepost, sklon k zánětu očních spojivek a poškození oční sítnice, rohovatění a šupinatění kůže, snížení pohlavní aktivity, zpomalení pohlavního vývoje, snížení potence, snížení imunity, sklon k zánětům a některé další poruchy (viz hypovitaminóza A). K příznakům nedostatku vitamínu patří šeroslepost a bolest očí např. při přechodu ze tmy na světlo. Nebezpečný je však i přebytek tohoto vitamínu.

Doporučená denní dávka činí 1 mg/den (či 6 mg karotenu), při dlouhodobém užívání jsou nutné pravidelné přestávky. Užívání v těhotenství je nutné konzultovat s lékařem, obecně se nedoporučuje (může poškodit nervový systém plodu). Přírodní provitamín A (beta-karoten) by měl být bez vedlejších účinků. Diabetes vyvolává potíže v přeměně betakarotenu na vitamín A. Při nemocech srdce se doporučuje užívat jej formou sirupů či prášků nejčastěji třikrát denně.

Předávkování

Vitamín A je jedním z mála vitamínu, jež mohou způsobit hypervitaminózu, tedy onemocnění z nadbytku vitamínu. Ukládá se v játrech. V důsledku toho může předávkování způsobit osteoporózu i otravu. Což je v praxi naštěstí nereálné.

Při konzumaci zeleniny se nemusíme bát předávkování vitamínem A, ale jeho přebytek nás může i zabít. Ve volně prodejných výrobcích s kapslemi vitamínu A je ho tak málo, že předávkování prakticky nehrozí.

Bývá obsažen ve velmi vysokém množství v játrech arktických zvířat (vlků, psů, medvědů), což vedlo k otravě (často fatální) polárních expedic, kterým došly zásoby potravin a museli sníst své psy nebo lovit.

Je synergický s vitamíny skupiny B, C, E, zinkem, vápníkem, selenem a fosforem. Vitamín A sice působí proti rakovině, ale při dlouhodobém užívání dávek nad 1 mg/den naopak zvyšuje riziko vzniku rakoviny plic. Toto bylo sledováno pouze u silných kuřáků, kde je prokázána silná interakce mezi volnými radikály, proto kuřáci neužívají větší dávky než 1 mg/denně. Většina přípravků je v množství 1.6 mg v tabletě, takové přípravky užíváme jednu tabletu obden, lépe je užívat jeho provitamín beta-karoten. Beta-karoten je neškodný, případné vyšší dávky se z těla většinou vyloučí močí. Vitamín A se nachází pouze v živočišných produktech a beta-karoten jen v rostlinných. Organizmus si umí vitamín A vytvořit lépe, když člověk přijímá různé zdroje karotenů a kryptoxantinu, nejen např. jen mrkev. Asimilaci vitamínu A resp. přeměnu karotenů na vitamín A usnadňuje přítomnost tuků, zejména živočišných tuků a kokosového tuku. Také malý příjem bílkovin, resp. aminokyselin zhoršuje asimilaci a využití vitamínu A. Někdy pomáhá i tepelná úprava.