Pastinák

Pastinák setý (Pastinaca sativa), lidově "pastiňák", spadá do čeledi miříkovité (Apiaceae), někdy také označované okoličnaté. Kořeny pastináku jsou mnohdy připodobňovány ke známější kořenové zelenině - mrkvi. Kořen pastináku lze ale od mrkve velice snadno rozlišit, má totiž mnohem výraznější chuť a bledší zabarvení.

Svými léčivými účinky je známý kořen a plody pastináku, obvykle se podává jako nálev tvořen 2-3 lžičkami na 250ml, přičemž běžné je vypít 2-3 šálky tohoto nápoje denně. Podobně jako třeba káva či čaj působí močopudně a má uklidňující účinky, stejně jako např. meduňka. Užívání také zlepšuje chuť k jídlu a pomáhá při čištění močového měchýře od močových kamenů či písku. U velmi citlivých jedinců však může jeho užívání vyvolat alergickou reakci ve formě podráždění kůže po styku se slunečním zářením, odb. fotodermatóza.

Kromě léčivých účinků je prokázáno, že rostlina byla od dávných dob užívána k přímé spotřebě, tedy k jídlu. Nejhodnotnější jsou v tomto směru kořeny pastináku, které mají chuť podobnou sladší petrželi. Je možné pojídat pastinák syrový či vařený v salátech či polévkách, stejně jako jinou, známější kořenovou zeleninu. Plody mohou být použity dokonce jako kořenící přísada do polévek či omáček.

Mimo jiné se také traduje, že užití kořene pastináku spolu s mlékem příznivě působí na léčbu dnes už nepříliš rozšířených souchotin.

Římané věřili, že kořeny pastináku jsou afrodiziakem.

Pastinák je bohatší na vitamíny a minerály než jeho blízce příbuzná mrkev. Obsahuje velké množství draslíku (600 mg na 100 g). Je cenným zdrojem vlákniny. Co se energetické hodnoty týče, 100 g pastináku má přibližně 55 kalorií, což je asi 230 kilojoulů.