Mučenka jedlá čili marakuja (Passiflora edulis) je popínavý teplomilný druh mučenky, která se jako ovoce pěstuje v severozápadní části Jižní Ameriky, v Indii, na Novém Zélandu, v Karibiku, Brazílii, v jižní Floridě, na Havaji, v Austrálii, ve východní Africe, v Izraeli a v Jihoafrické republice. Plod je kulatá až oválná bobule, ve zralém stavu podle odrůdy žlutá či tmavě fialová. Vnitřek plodu je šťavnatý a obsahuje mnoho semínek. Marakuja se pěstuje k výrobě džusu, často bývá míchána s džusy z jiných druhů ovoce pro zdůraznění chutě, ale může se také jíst čerstvá.
Existují dva navenek barevně rozdílné druhy tohoto ovoce. Jasně žlutá odrůda marakuje (také známá jako zlatá marakuja) může narůst až do velikosti grapefruitu. Na povrchu je toto ovoce hladké až lesklé a má jemnou slupku. V Austrálii se tato odrůda používá jako oddenek pro pěstování fialové odrůdy marakuje. Tmavě fialová odrůda se vyskytuje například v Keni, je menší než citron a její slupka je suchá a svraštěná.
Fialová odrůda je mírně jedovatá díky stopám kyanogenního glykosidu ve slupce.Tato tvrdá a tuhá slupka je ovšem jen stěží jedlá, a pokud se uvaří (například při výrobě džemu), molekuly kyanidu se tepelnou úpravou zničí.
Název
- V Argentině, Paraguayi and Uruguayi se tomuto ovoci říká maurucuyá
- V Brazílii a Portugalsku je ovoce známo jako maracujá
- V Kolumbii se mu říká maracuyá (žlutá odrůda) a gulupa (fialová odrůda)
- V Bolívii, na Kostarice, v Panamě, Ekvádoru, Mexiku, Hondurasu a v Peru je to maracuyá
- V Dominikánské republice je jeho jméno chinola
- Na Havaji je to lilikoi
- V Indonésii se marakuji říká markisa
- Na Jamajce se marakuji říká sweet cup ("sladký šálek")
- V Nikarague je známé jako calala, dělá se z něj sladký džus tak, že se ovoce přepůlí a uvaří ve vodě
- V Portoriku se tomuto ovoci říká parcha
- V Jihoafrické republice se fialové odrůdě řekne granadilla, zatímco žluté (zlaté) odrůdě se řekne guavadilla
- Ve Venezuele se marakuji říká parchita
- V Nizozemí potom passievrucht
- Anglický termín je passion fruit
Listy a kořeny rostliny se používají k lékařským účelům.
Použití
V Austrálii je marakuja k dostání jak čerstvá, tak konzervovaná. Kromě toho, že se toto ovoce přidává do ovocných salátů, se také používá k přípravě dezertů – například jako poleva na dorty, vanilkové řezy apod. Dále se také používá k ochucení nealkoholických nápojů (Passiona) a k výrobě čerstvých osvěžujících ovocných nápojů.
V Portoriku se všeobecně věří, že snižuje krevní tlak.
V Brazílii je pěna z marakuje běžným zákuskem a jejími semínky se obvykle zdobí určité druhy dortů. Velmi běžný je také marakujový džus.
V Indonésii se marakuja jí čerstvá. Je ovšem také běžné ji přepasírovat kvůli džusu a uvařit s cukrem, aby se vytvořil hustý sirup. Dále se smíchá s vodou a ledem a může se podávat.
Na Havaji se marakuja jí také čerstvá. Oblíbené jsou také ledová tříšť, zmrzlina či mnoho jiných dezertů s příchutí lilikoi (neboli marakuje). Marakuja ale běžně k dostání v obchodech není, proto ji lidé pěstují na zahrádkách nebo používají tu volně rostoucí.
Marakuja samotná nebo jako příchuť různých sirupů je nezbytná k přípravě některých koktejlů, například toho jménem hurikán (rum, limetková šťáva a marakujový sirup).